Pavel Gregor

Od vzorného studenta k hlubokému pádu

Na školních přednáškách Pavel otevřeně popisuje své první setkání s drogami během dospívání. K návykovým látkám se dostal prostřednictvím starší spolužačky, která ho seznámila s čicháním těkavých látek. Toto období trvalo přibližně dva roky a skončilo ve chvíli, kdy situaci odhalili učitelé a rodiče.

Během studia na dopravní průmyslovce se s drogami setkával už jen okrajově a bez hlubšího zapojení. Základní vojenskou službu absolvoval v protichemické jednotce, kde byl hodnocen jako vzorný voják. Po dvouleté prezenční službě nastoupil do zaměstnání u Dopravních podniků, přičemž právě v této životní etapě začal častěji vyhledávat prostředí hospod.

V této životní fázi se Pavel postupně k drogám vrátil. Zpočátku nešlo o cílené vyhledávání návykových látek, ale spíše o snahu zapadnout a být součástí kolektivu. Přitahoval ho pocit sounáležitosti a intenzivní sdílení, které tehdy s užíváním drog spojoval. V prostředí své generace byly drogy v té době obtížně dostupné, a proto se zneužívaly především léky, k nimž se dostávali prostřednictvím známých pracujících ve zdravotnictví.

Současně se zde propojil jeho dlouhodobý zájem o chemii, který u něj byl patrný už od dětství. Tento odborný zájem, původně hodnotově neutrální, se postupně stal součástí rizikového životního směru. Pavel s odstupem času mluví o určité osudovosti – o tom, jak snadno se může znalost a talent bez jasných hranic a hodnot posunout nebezpečným směrem.

Dnes tyto zkušenosti reflektuje s velkým odstupem a kritickým pohledem. Právě osobní znalost prostředí, mechanismů i motivací, které k užívání a výrobě drog vedou, mu umožňuje srozumitelně a autenticky upozorňovat na rizika závislostí a jejich dlouhodobé dopady.

Životní obrat

Pavlův zásadní životní obrat se začal psát 2. ledna 1998. Událost, která mohla skončit tragicky, se pro něj stala bodem zlomu. Při nebezpečné manipulaci s chemickými látkami došlo k masivní explozi, jejíž síla byla později odborníky přirovnána k účinku průmyslové trhaviny. Pavel tuto událost přežil s vážnými následky na zdraví, které ho budou provázet celý život.

Právě tento okamžik se však stal impulzem ke změně. Od té doby žije bez drog, doplnil si psychoterapeutické vzdělání a své osobní zkušenosti dnes smysluplně využívá v oblasti prevence závislostí. Aktivně se věnuje protidrogové osvětě a práci s dětmi a mladými lidmi, kterým pomáhá pochopit rizika užívání návykových látek a hledat zdravější životní cesty.

Přednášky 

Pavel dnes omezeně přednáší zejména na školách  (hendikep zhoršujícího se zraku), ale i v dalších organizacích v rámci preventivních programů zaměřených na rizika drogových závislostí. Základ jeho přednášky tvoří jeho osobní životní příběh a diskuze, kdy je připraven odpovídat na citlivé otázky týkající se konkrétních případů.